|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
|
| |
|
|
Recepce Demlových básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti
SVOBODA, Marek
Bakalářská práce se zaměřuje na čtenářskou recepci básnických próz Hrad smrti a Tanec smrti Jakuba Demla z hlediska kostnické školy recepční estetiky. Teoreticky se opírá především o texty německého literárního teoretika Wolfganga Isera. Analýza děl, zvažovaná v kontextu literárního expresionismu, je založena především na Iserově pojetí prázdných míst, která čtenářovi umožňují propojovat jednotlivé perspektivy textu skrze vypravěče, postav, děje a fiktivního čtenáře ?vepsaného? v textu. Nedourčeností v textu vzniká nutnost dále určovat jeho jednotlivé aspekty a tento úkol je ponechán na čtenáři.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.